Speciál: Ukradené písně

12. srpna 2016 v 22:31 | El |  Speciály
Často se stává, že se najdou dvě písně, které si jsou něčím podobné. Vyhnout se tomu nedá, akordů a tónů není neomezené množství a když jako skladatel posloucháte hudbu ostatních, může se vám stát, že podvědomě vymyslíte melodii, ale neuvědomíte si, že jste ji už někde slyšeli. A o tom, jestli jste kopírovali nevědomě, nebo vědomě ukradli něčí práci pak často musí rozhodovat soud a často se v právních záležitostech dochází až do takových bizárů, jako třeba patentované fráze, kterých několik vlastní třeba Taylor Swift. Pojďme se dnes podívat na takové nejznámější případy soubojů o autorská práva a emotivních sporů mezi kapelami, nebo alespoň jejich fanouškovskými základnami.


Led Zeppelin vs. Spirit
Tenhle spor mě tak trochu inspiroval k napsání článku, protože zrovna tento měsíc se konal soud mezi těmito kapelami, který se táhne už mnoho let a k soudu se dostal v roce 2014. Jde o píseň Stairway to Heaven, konkrétně o její velice známé intro, o kterém fanoušci kapely Spirit tvrdí, že jej Led Zeppelin okopírovali z písně Taurus, když obě kapely byly na turné. Jimmy Page toto ovšem popřel, tvrdil, že píseň nikdy neslyšel, a že ji Spirit na onom turné vůbec nehráli. Je sice pravda, že Led Zeppelin byli známí tím, že si půjčují riffy od ostatních kapel, nebyli tehdy jediní, a že si písně jsou podobné, na druhé straně, tento typ melodie v A moll, jaký se v obou písních používá se objevuje už u Bacha a Led Zeppelin nejsou jediní, kdo takovou melodii použil. I soud nakonec rozhodl v jejich prospěch, takže kapele Spirit nemusí platit žádné odškodné.



Ještě přidám zajímavé video, kde jednotlivé písně a spoustu dalších podobných melodií v A moll spolu porovnávají.


Nirvana vs. Killing Joke
Ani tak velká a známá kapela jako Nirvana se nevyhla sporu o autorství písně. Jablkem sváru zde byla dnes velmi prosnulá píseň Come As You Are, jejíž uvodní kytarová linka se nápadně podobá riffu písně Eighties od Killing Joke. I Kurt Cobain si to prý uvědomoval a stavěl se proto proti tomu, aby byla píseň vydaná jako singl, ale nakonec jej vydavatel, který neomylně cítil velký hit přesvědčil. Beze sporů se vydání ovšem neobešlo, kapela Killing Joke se okamžitě ozvala, mezi kapelami nějakou dobu panovala nevraživost a v zákulisí se prý mluvilo i o soudech, k tomu však nikdy nedošlo. Spor totiž utichl krátce nato, po Cobainově tragické smrti, a muzikanti se pravděpodobně už vzájemně usmířili, Dave Grohl totiž na jedné desce dělal Killing Joke bubeníka.



The Verve vs. The Rolling Stones
Když kapela The Verve složila v roce 1997 svůj největší hit, Bittersweet Symphony, použila v něm samply z orchestrální verze The Last Time, písně od Rolling Stones, kterou předělal pro orchestr David Whitaker. Mimochodem, The Rolling Stones se prý při skládání také jemně inspirovali tradičním gospelem This May Be The Last Time. A na základě těchto samplů později proběhl velmi delikátní soudní spor, kde se soudil bývalý manažer Rolling Stones, který měl podíl zisků z této písně s The Verve, protože mu připadalo, že Verve vysamplovali z písně více, než měli povolené a požadoval, aby byli jako autoři písně uvedeni Jagger a Richards a připadl jim všechen zisk, a jakkoli byl tento požadavek bizarní, soud mu vyhověl a The Verve nikdy neviděli ani penci ze svého největšího hitu, kdy zpěvák Richard Ashcroft poznamenal, že Bittersweet Symphony je největší hit, jaký za posledních 20 let The Rolling Stones složili. Je také zajímavé, že samotní členové kapely Rolling Stones se o tento spor prakticky vůbec nezajímali.



Coldplay vs. Cat Stevens vs. Creaky Board vs. Joe Satriani
Další z těch bizárnějších konfliktů v historii hudby, zajímavý tím, že zde nikdo neví, kdo od koho vlastně opisoval. Když kapela Coldplay vydala svůj velice úspěšný hit Viva La Vida, jako první se jim s obviněním s plagiátorství ozvala kapela Creaky Board, která prý svoji píseň pojmenovanou Song I Didn't Write hrála ve studiu v přítomnosti Coldplay a ti od ní opsali tu chytlavou melodii, kvůli které Viva La Vida všichni známe. Coldplay ale později dokázali, že demo písně je starší než toto setkání, takže k soudu nakonec nedošlo. Zanedlouho se ale ozval věhlasný kytarista Joe Satriani s tím, že Coldplay opsali jeho riff z písně If I Could Fly a následně se přidal i Yusuf Islam neboli Cat Stevens, který tvrdil, že se Coldplay inspirovali jeho skladbou Foreigner Suite. Nakonec z toho Coldplay vyšli tak, že došlo k mimosoudnímu vyrovnání se Satrianim a Cat Stevens je k soudu nakonec z dobré vůle nedal, protože nechtěl vyvolávat konflikt, a věřil, že ke kopírování došlo neúmyslně.





Lucie Bílá vs. Katy Perry
I na české hudební scéně se může vyskytnout nějaký problém s autorskými právy. Před pár lety se v našich médiích hodně řešila deska Lucie Bílé, se kterou se snažila prorazit na diskotékách v tanečním popu. Pozornost nevzbudila ani tak deska samotná, ale jeden ze singlů, pojmenovaný Jsem To Já, který se až podezřele podobá hitu Firework, který nazpívala Katy Perry. Autoři písně tvrdili, že se jedná o náhodu, a narozdíl od jiných podobných případů se tento pouze prohnal médii, Katy Perry ani nikdo z jejího managementu se k němu nějak nevyjádřil, ani nedošlo k žádnému soudu, takže kauze po čase vyšuměla do ztracena.



Vanilla Ice vs. Queen & David Bowie
One hit wonder Vanilla Ice se proslavil písní Ice Ice Baby, která sice měla úspěch v hitparádách, ale u ostatních rapperů byl kvůli ní často terčem posměchu. Při nahrávání tohoto hitu přitom udělal Vanilla Ice jednu velkou chybu, vysamploval do ní bez povolení basovou linku z písně Under Pressure, kterou společně nazpívali Queen a David Bowie, ale neuvedl je jako spoluautory, z čehož měl okamžitě poté, co se písni začalo dařit v hitparádách problémy, protože vzájemná podobnost je naprosto do očí bijící. Vanilla Ice se zprvu snažil zapírat a tvrdil, že je linka jiná a je jen podobná, nakonec ale kápnul božskou a kolegy uvedl jako spoluautory písně.



Robin Thicke & Pharell Williams vs. Marvin Gaye
Thickeho Blurred Lines byl svého času velký hit. A také velice kontroverzní, kritika se na něj snášela za přílišnou lascivnost a objektifikaci žen v textu a v klipu i za vystoupení na předávání Grammy, kde jej zpěvák interpretoval spolu s Miley Cyrus, která se velmi výzývavě kroutila v minimálních šatech. Aby toho nebylo málo, ozvala se také rodina zemřelého Marvina Gaye, která Thickeho obvinila z toho, že v Blurred Lines vykrádá píseň Got To Give Up. Na žalobě bylo zvláštní, že Thicke nebyl žalován za to, že kopíruje nějakou konkrétní pasáž, ale za podobný zvuk a příliš silnou inspiraci, s čímž u soudu držitelé autorských práv uspěli, proti čemuž se mnoho muzikantů začalo bouřit. Považovali za nesmyslné, že na určitý zvuk a hudební styl může mít někdo copyright a rozhodnutí soudu viděli jako nebezpečný precedens. Zatím ovšem k žádné další podobné žalobě nedošlo.



George Harrison vs. The Chiffons
Lehkou podobnost s předchozím soudním sporem najdeme u případu George Harrisona, kterého dala k soudu kapela The Chiffons. Žaloba byla postavená na tom, že Harrisonův singl Oh My Sweet Lord je příliš podobný písni He's So Fine od kapely The Chiffons. Případ šel k soudu a i soudní znalci rozhodli, že v refrénu se písně podobají, Harrisona zde ovšem zachránil přívětivý verdikt soudce, který rozhodl, že Harrison píseň sice znal, ale nezkopíroval ji úmyslně, pouze podvědomě našel melodii a neuvědomil si, že už ji dříve slyšel. Je to zajímavý jev, ale údajně se muzikantům doopravdy občas stává a vzhledem k obrovskému množství písní je vlastně už někdy docela těžké napsat něco, co se nepodobá žádné starší písni. Problémem je ale vždy rozeznat neúmyslné a úmyslné kopírování, o čemž rozhodují vždy pouze soudci.



Kryštof vs. O5 a Radeček
Pojďme se podívat ještě na jeden případ, který se stal v Česku. Pár let zpátky vydali Kryštof svůj megahit Cesta, což je zajímavá píseň, kterou ale rádia nasadila tak masově, že jí nešlo uniknout. Po jisté době se na Facebooku ozvala kapela O5 a Radeček s tím, že refrén Cesty je velice podobný jejich starší písni Prázdný Láhve, kterou prý Kryštof slyšeli na demo nahrávce, na což Richard Krajčo z Kryštof zareagoval docela obludným způsobem, když O5 a Radeček nazval kapelkou, která se snaží přes něj dostat do bulváru. V médiích se nějakou dobu spekulovalo o žalobě, kterou nakonec sám frontman O5 a Radeček popřel s tím, že ji nikdy neplánoval, a s klidem tibetského mnicha řekl, že věří tomu, že Kryštof píseň neopsali úmyslně a že se s nimi nechce pouštět do dalšího konfliktu.



One Direction vs. The Who
One Direction patří ke kapelám, které opravdu nesnesu, a je to právě kvůli jejich nestydatému kopírování. Nestalo se to jednou, téměř ke každému jejich singlu se našla nějaká předloha a One Direction už byli obviněni z toho, že vykrádají The Clash, soundtrack Pomády, Queen, Def Leppard, Avril Lavigne, SUM 41, Green Day nebo The Who a celý tento článek by mohly být pouze písně One Direction a jejich předlohy, místo toho jsem ale vybral pouze jeden příklad, Best Song Ever proti Baba O'Riley od The Who, kde podobnost je naprosto do očí bijící a přijde mi drzé vykrást největší hit The Who, který zná snad každý. K právním krokům nedošlo, Pete Towshend z The Who popřel, že by se chystal dát One Direction k soudu, což je dost možná škoda.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama