Připomínáme si: Californication

23. dubna 2017 v 23:07 | El |  Připomínáme si
Zdravím vás a dnes přicházím s novou rubrikou, ve které budu připomínat desky, které mě, a asi i většinu z vás nějakým způsobem poznamenaly, formovaly náš hudební vkus během dospívání, předběhly svou dobu, nebo nějakým způsobem významně zasáhly do historie hudby.

A první z desek, které si projdeme a zavzpomínáme si u nich na jejich vznik opravdu patří k srdcovým deskám z mládí pro dnešní generaci, asi těžko se mezi čtenáři najde někdo, kdo by neznal Red Hot Chili Peppers a jejich nesmrtelnou desku Californication, která kapelu defitivně vynesla mezi největší rockové hvězdy poté, co v druhé polovině 90. let jejich kariéra tak trochu stagnovala. V roce 1991 jim vyšlo druhé album Blood Sugar Sex Magik, kterým prorazili a na kterém najdeme hity jako Suck My Kiss nebo Under The Bridge, po jeho vydání se s kapelou ale rozloučil kytarista John Frusciante, který se zpět vrátil až v roce 1998 právě na nahrávání Californication, v meziobdobí stihla kapela ještě vydat desku One Hot Minute, na které se jako kytarista podílel Dave Navarro z Jane's Addiction. I když tato deska nebyla úplný propadák a celkem dobře se prodávala, mezi odstatními alby RHCP tak nějak zapadla a dnes se na ni téměř zapomnělo. Následující Californication se ale zapsala do historie hudby a vynesla kapelu až na samý vrchol, kde se jí dodnes podařilo udržet.

Samotný název alba je slovní hříčka, složená z názvu státu Kalifornie, ze kterého kapela pochází, a slova fornication, které znamená náhodný sex, případně by se jím v archaické angličtině mělo označovat smilstvo. Mimochodem se kvůli tomuto názvu RHCP soudili s tvůrci stejnojmenného seriálu, kdy ale nakonec neuspěli.

K této desce mám, stejně jako spousta lidí, kteří vyrůstali v 00'/10' velký vztah, RHCP pro nás byla srdcová kapela a jedna z největších rockových kapel v té době, pro mě je to vůbec nejoblíbenější jejich deska vůbec, právě přes ni jsem se k Red Hotům dostal, protože jsem ji kdysi našel u svého táty. Je na ní spousty hitovek, které si dnes každý ve vztahu k této kapele okamžitě vybaví, například Otherside, Californication nebo Scar Tissue, ze kterých se staly totální klasiky, a i kromě těch je většina desky zábavná, chytlavá a plná skvělých riffů. Jako slabší místa vidím snad jen pomalé skladby Porcelain a Road Trippin', která ale vyšla jako singl, mě ale popravdě pomalejší skladby od RHCP většinou moc neberou. Deska je na RHCP hodně rocková, tehdy ještě kapela hrála opravdu punk rock a na Californication docela potlačili funkové vlivy, což někomu může trochu vadit, ale mě ne, i když tuto kapelu mám rád i ve funkové poloze. Plus ještě jako jeden bonus musím přidat kreativní obal desky, který mě vždycky pobaví a zároveň si u něj vždy vzpomenu na léto, protože to přímo asociuje.

Když si projdeme jednotlivé skladby z alba:
- Deska začíná singlem Around The World, s jednoznačně rozpoznatelným a výrazným úvodním kytarovým riffem, který se nese přes celou píseň a v hlavě utkví i Anthonyho rapované sloky a finální kytarové sólo. Jako otevírák je tohle naprosto perfektní, skvěle to musí fungovat i naživo a je to jeden z mých nejoblíbenějších kousků na desce.

- Hned po ní je Parallel Universe, kterou mám taky velmi rád, hlavně díky skvělému refrénu a basové lince. Text by se měl týkat Kiedisových vztahů s ženami, což je mimochodem dost oblíbené téma kapely (a "sbírat" ženy byl dříve velký koníček Anthonyho Kiedyse, sám se s tím svěřil a byl tím celkem známý)

- Scar Tissue je jeden z velkých hitů kapely, který byl vydán jako singl. Je to pomalá, ale zábavná píseň s dobrým a docela osobním textem, ve kterém se Anthony vyznává z tehdy zásadních hříchů svého života - drog a žen. Kromě toho je v celé písni skvělá Fruscianteho kytara.

- Následuje ale ještě větší pecka, Otherside je obrovský hit, který zasáhl celou generaci vyrůstající na RHCP. Znáte ho asi všichni, ať už kvůli geniálnímu klipu, skvělému a přitom tak jednoduchému úvodnímu kytarovému riffu, nebo textu, který je přitom velmi smutný, vypráví o prohraném boji se závislostí na heroinu u Hillela Slovaka, což byl původní kytarista a jeden ze zakladatelů kapely, kterého po jeho smrti v roce 1988 nahradil John Frusciante.

- Po ní je energická Get On Top, která sice zaujme kytarovým sólem a zvláštním riffem, basovou linkou a prvky rapu a funku, jinak je celkem průměrná.

- Další v řadě je opět obrovský celosvětový hit, pomalejší Californication, ve které si kapela dělá legraci z Hollywoodských hvězd a popokultury, se kterými v Los Angeles žili. Známým se stal i videoklip, ve kterém vidíme kapelu jako postavy v počítačové hře. Mimochodem, kytarové sólo v téhle skladbě je naprosto perfektní.

- Následuje skladba Easily, velmi snadno zapamatovatelná a výrazná, díky skvělé kytaře a chytlavému refrénu patří mezi nejlepší momenta alba a vždy patřila k mým oblíbeným, i když jsem kvůli abstraktnímu textu nikdy nepochopil, o čem vlastně je. O vztahu? Válce? O drogách? Těžko říct.

- Po ní je Porcelain, kterou naopak vždy přeskakuju a nikdy jsem ji neměl moc rád, myslím si, že je to jeden ze slabších momentů alba. Má ale zajímavý text, který by údajně měl být o těhotné dívce, se kterou se Anthony seznámil, když se léčil ze závislosti na heroinu, která se už po několikáté snažila ze závislosti dostat a stále se jí to nedařilo.

- Další skladbou je pak výrazná Emit Remmus, kterou poznáme už podle úvodní kytary a energického refrénu, patří také k mým oblíbeným a vypráví opět o Anthonyho oblíbeném tématu - ženách, konkrétně krátkému letnímu vztahu, o čemž vypovídá i název - Emit Remmus je pozpátku summer time.

- Za ní je veselá a funková I Like Dirt, která na jinak rockovém albu trochu vybočuje a připomíná starší tvorbu RHCP, jako třeba slavnou Suck My Kiss. Jinak je spíše průměrná, neurazí, ale mezi to nejlepší z alba bych ji neřadil.

- Následuje This Velvet Glove, což je další z mých oblíbených písní z alba, pomalá balada o lásce, místy připomínající rapové vlivy s melancholickou kytarou a skvělým kytarovým sólem.

- Další po ní je Savior, která na albu celkem zapadá, ale není úplně špatná, má docela zajímavý kytarový riff. Její text by měl vyprávět o Anthonyho vztahu s otcem.

- Poté přichází další spíše funková skladba, Purple Stain, což je píseň o sexu, která zaujme spíše než textem tanečním funkovým rytmem a energií.

- Předposlední skladbou je divoká punková Right On Time, která je velmi krátká a zaujme asi jen přechodem k refrénu, který má mimochodem skvělou basu, jinak tuhle píseň většinou taky spíš přeskakuji.

- A nakonec přichází singl Road Trippin', což je pomalá akustická balada, která vypráví o výletě, na který se jako kapela kdysi vydali, stejně tak vystupují i v klipu. Je zajímavé, že v klipu není bubeník Chad Smith, údajně je to proto, že ten se výletu nezúčastnil, protože nemá rád surfování, které bylo hlavním cílem.

Tady Californication končí, kapely na ni o dva roky později navázala také velmi úspěšnou deskou By The Way a až do dnešního dne se na této vlně úspěchu veze a stále patří mezi nejúspěšnější rockové kapely na světě. Svoji zatím poslední desku, The Getaway, vydali loni, tentokrát už ale bez Johna Frusciante, který z kapely odešel a věnuje se sólové dráze, v sestavě jej na postu kytaristy nahradil Josh Klinghoffer.

A co vy, setkali jste se už s touhle deskou, máte na ni případně nějaké vzpomínky a postřehy? Patří RHCP k vaším oblíbeným kapelám, a jaká je od nich podle vás nejlepší deska?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama